(Deutsch) Ganglia. CD Review. Tschechien. UNI KULTURNI MAGAZIN. Januar 2019

kulturní magazín Uni
Author:
 
https://www.magazinuni.cz/hudba/voccolours-andrei-razin-ganglia/
 
Hlasoví výtržníci VocColours (Norbert Zajac, Brigitte Küpper, Gala Hummel, Iouri Grankin) mě zaujali svým překvapivým rozdychtěním už na albu ZvuKlang (2014), vtahující vírností na CD Luxatio (2015) a rusky prozvučenou aférovostí na kompaktu Russian Affair (2017), přičemž přídatkovým ozvláštněním bylo vždy hostování hudebníka, který výsledný dojem prozářil a prohloubil (pianista Alexey Lapin, basista Eberhard Kranemann a čtyři Rusové). Na bonusu z roku 2012 se při poslední akci objevil i pianista Andrei Razin, což mě vedlo k domněnce, že spolupráce s ním může být výhledem do budoucna. Stalo se, a to na opusu Ganglia, nahraném v roce 2016 v kölnském Loftu. A opravdu: Razin tu sehrál skutečně souroli až drogové závislosti, která jeho partnery ještě nadměrněji excituje.

Razin navozuje náladu, kterou vokalisti postupně rozfofrovávají do prodialogizované naléhavosti, plné zvýrazňovaného protajemňování. Hlasy se emotivně rozvrkočí, vřavní, treperendují (především vokalistky), rozrepetají, přehršlují, tirádují, překotně výstřelkují, jančí a vrdlouhají, a je to klavír, který je popichuje, námitkuje, trucuje i se jakoby mimochodem promelodizovává do změti hlasových nahloučenin. Každé z deseti zastavení (od Poltergeist ke Golden Fog) má svoji nezaměnitelnou atmosféru (znásobenou ve dvou případech zvony a zpívajícími nádobami Kinga Imagina) od vzrušivé grotesknosti přes výbušnou výmluvnost až do zvukového propadliště, vokalisté jsou pikantně zahoufovaní, troufale rozhulákaní či rozjařenostně pindající, ale také zádyšně zašmelcovaní nebo proslabikovaně breketaví. Klavír předvídá, co se uděje, proto vylaďuje dění drobnými oslími můstky mezi parodizujícími či naopak romantizujícími disparátnostmi. Vše je tu zádrhelné, náhlostně rozdurděné nebo bezbřeze cirátové, lišácky zazmatkované či znásilňovaně pinoživé až do rozmihotaného uzavírání, hlasová disparátnost, jaká hned tak nemá obdoby, je i kompozičně vygradovaná a prodimenzovaná. Radost poslouchat!